Alena Wehle
20. 1. 2018
O hypersenzitivitě (HSP)
Co to je hypersenzitivita?
Přecitlivělost vs. vysoká citlivost
„Jsi přecitlivělá, takhle si to brát nemůžeš.“ Kromě toho, že si věci můžeme brát tak, jak chceme, jsme v drtivé většině víc, než jen přecitlivělí a spousta z těch samozvaných nálepkářů nemá o hypersenzitivitě – tedy vysoké citlivosti ani nejmenší tušení.
Přecitlivělost
je stav, který se může změnit. Přecitlivělá je žena v šestinedělí nebo lidé, kteří se vyrovnávají s traumaty, se ztrátou blízkých, nebo třeba se závažnou nemocí. Jednoho dne se ale probudí a zjistí, že se zase vrátili do normálu.
Hypersenzitivita – vysoká citlivost – HSP
Hypersenzitivní lidé se ale z citlivosti nikdy nevyspí, protože se takoví už narodili. I oni dokážou být přecitlivělí a je to pak pro ně dost náročné, ale pojďme se podívat, kde se tahle citlivost opravdu vzala.
První zmínky o vysoké citlivosti sahají do minulého tisíciletí, kdy se začalo psát o indigových dětech, o skupině mimózovitých lidí (podle květiny mimózy) a o introvertech. V devadesátých letech pak ale konečně přišla s výzkumem americká psycholožka a vědkyně Elaine Aronová a skupina hypersenzitivních lidí dostala název HSP (highly sensitive person). Tedy vysoce citliví lidé.
Aronová definovala vlastnosti hypersenzitivních lidí a jasně jim odebrala doposud jediný štítek „introverti“.
Za štítek introverta se totiž schovávají citliví lidé nejčastěji, i když sami vědí, že to zdaleka není všechno.
Podle průzkumů psycholožky Aronové i dalších zdrojů je hypersenzitivních lidí v populaci přibližně 20 %.
Cože? Každý pátý? To znamená, že... ano. Že je má ve svém okolí opravdu každý.
S citlivými geny se lidé už narodí a hypersenzitivita je dědičný povahový rys. Není to reakce na trauma, jak občas někde zaslechnu, ani neschopnost vypořádat se s životem a dokonce ani diagnóza. To poslední to dost možná není taky proto, že je nás velmi silná menšina.
Vysoce citliví dostali do vínku extrémně citlivou nervovou soustavu. Zaznamenávají i ty nejjemnější zvuky, vůně nebo odlišnosti. Stejně jako ta rostlina mimóza, které se u nás říká citlivka – reagují na jemné doteky a vždy to u nich vyvolá nějakou reakci.
Dá se hypersenzitivita nějak vypnout?
Z vysoké citlivosti se člověk nemůže vyspat nebo se nějak přeprogramovat a popírání vlastní citlivosti je obvykle cestou do pekel. Proč volím tak silná slova? Protože pokud se budeme snažit předstírat, že jsme někým jiným a sami sobě nalhávat, že ve skutečnosti prožíváme něco jiného, než nám tělo říká, dostaneme za odměnu velmi nízkou sebehodnotu a sebeúctu. A jak sami víte, to v životě nemůžete potřebovat. Když si nebudete vážit sami sebe, nebudou to dělat ani ostatní.
Výchovou a prostředím se dá výrazně formovat osobnost, to zase jo. V podpůrném prostředí vyroste z vysoce citlivého dítěte uvědomělý člověk, který umí dobře hospodařit se svou energií a ostatní obvykle vědí, jaký skvost mají vedle sebe.
V případě, že je tomu naopak a děti vyrůstají v prostředí chaosu, neklidu nebo dokonce manipulace a vydírání, odnášejí si do života velmi silné pocity viny, strachu a zdravé sebevědomí je pro ně naprosto cizí pojem.
A tady pozor! U hypersenzitivních dětí je velmi snadné kvůli nešetrnému zacházení způsobit i těžká traumata. Pokud jste takovou výchovou sami prošli tak víte, o čem tady mluvím, a pokud tušíte, že jsou vaše děti hypersenzitivní, je na čase zvážit jaké prostředí jim dopřejete vy sami. Velmi záleží na atmosféře v domácnosti, na školce, škole a okolí, ve kterém vyrůstají.
Jak poznám vysoce citlivé lidi?
Na čele to napsané nemají. Osobně takové supercitlivce a mimozemšťany poznám docela rychle, je to proto, že s nimi každý den pracuju. Většina lidí o své citlivosti vůbec neví a když se s pojmem setkají, opatrně začnou dohledávat informace, jestli se jich to může týkat nebo říkají „no já nevím, jestli to můžu být i já“. Často poznám hypersenzitivní lidi podle zvláštní plachosti, jemnocitu a způsobu komunikace.
Plachost jako ochrana
Je to vlastnost, která nás, hypersenzitivní lidi, chrání před přetížením. Často se ale setkáváme s tím, že lidé působí plaše jenom ze začátku, v cizím prostředí nebo před lidmi, které neznají. Když pak zjistí, že se můžou projevit takoví, jací skutečně jsou, odhazujou plachou masku daleko za záda a jsou schopni to na nás vybalit v celé své kráse. To se ale děje pouze za podmínek, že už mají jasně nastavené hranice, vědí kdo skutečně jsou a jsou si vědomi svých předností.
Ohleduplnost na rozdávání
Citliví lidé jsou obvykle velmi ohleduplní a snaží se ostatním dopřát stejný prostor, jaký potřebují oni sami. Zkrátka moc dobře vědí, že když se partner sprchuje, tak není dobrý nápad začít s umýváním nádobí a blokovat mu přísun teplé vody.
Kamenem úrazu je ale obvykle to, že stejnou ohleduplnost očekávají i od ostatních lidí. Vždyť je to přece tak jasné, že tamto souvisí s něčím jiným... ale ono tomu tak není. Ostatním lidem opravdu není spousta věcí jasných, často vůbec netuší co se nám může honit hlavou a ty ohleduplné kroky jim prostě nenaskočí.
A co se s tím dá dělat?
Naučit je to. Musíme ostatním vysvětlit, že naše ložnice je opravdu jenom naše, že když jsme v koupelně tak tam potřebujeme být sami, že nám vadí silné světlo, které vyvolává stres a že ten hluk z velkoměsta nám doznívá v hlavě klidně i pár dní.
„A to všechno prožíváš teďka? To je hustý.“ To byla reakce mého muže, když jsem mu u večeře popsala, co se mi zrovna honí hlavou. Lidé, kteří nejsou hypersenzitivní, opravdu nemají šanci nikdy zakusit jaké je to mít v hlavě souběžně tisíce procesů a jakou emocionální nálož můžou způsobit. Mimochodem kdybyste si chtěli změřit vlastní mozkovou aktivitu, je to možné pomocí EEG.
Jací jsou hypersenzitivní lidé?
Vnímají v běžných situacích mnohem více detailů a ještě je vnímají silněji
Vždy vědí, jakou náladu mají lidé v okolí, jakou barvu sukně měla prodavačka v obchodě, co voní sousedům v kuchyni nebo že ta zásuvka na zdi je namontovaná nakřivo. Zkrátka přijímají informace ze všech svých smyslů a pak je musí složitě zpracovávat. Představte si rozdíl mezi tlačítkovým telefonem a smartphonem. Ten první uměl zprávy a hovory a baterka vydržela týden. Ten druhý dokáže rozpoznat otisk prstu a předpovídat počasí, ale každý večer je bez energie. Hypersenzitivní lidé mají silně vyvinuté antény, co jim neustále přivádí nové informace a následná analýza vyžaduje spoustu času.
Jejich city jsou hluboké
Raději mají okolo sebe méně lidí, se kterými si dokážou povídat o smrti nebo smyslu života, než by měli spoustu kamarádů jen tak. Ono vůbec ty řeči „jen tak“ jsoou pro ně tak zbytečné, že často raději mlčí a vyhýbají se večírkům. Buďme upřímní, jsou to kecy o ničem a k té spoustě nasbíraných informací nejsou ani trochu potřeba.
Hypersenzitivní lidé jsou velmi empatičtí, jsou schopni aktivně naslouchat a tak si je často oblíbí i lidé, kteří sami tak citliví zdaleka nejsou, ale potřebují věrné posluchače a příjemce negativních emocí.
Proto prosím dávejte pozor na energetické upíry!
Mají sklony k úzkosti a depresi
Než se dostanu do oblasti temna, musím podotknout, že vysoce citliví lidé dostávají obrovskou příležitost prožívat euforii a velkou radost i z drobných věcí. Pamatujete si jak ve filmu Amelie z Montmartru poklepává lžičkou na krustičku karamelu? Usmívá se a má radost. Z běžné věci, která nechává většinu lidí naprosto chladnými. Takový dar ale taky něco stojí a tou daní je fakt, že obdobně silně prožívají citliví lidé i ty negativní situace.
Silný negativní zážitek tak může být spouštěčem psychického propadu. Deprese jako taková je ale únava organismu a přichází obvykle v době, kdy jsme přetížení. A jak už víte, dokážeme se přetížít velmi snadno. Díky tomu, že vše prožíváme dost silně a jako bonus řešíme ještě rodinu a všechny lidi okolo sebe, máme toho na bedrech víc než dost. A to není všechno.
Hypersenzitivních lidí se dotýkají i globální témata z celého světa. Velmi je zraňuje, že miliarda lidí na světě hladoví, že se zmenšují ledovce a že Země jako taková brečí. Pojem environmentální žal je pro ně víc než aktuální a v kombinaci s ostatními prožitky je tak velmi snadné upadnout do dlouhodobého pocitu zmaru a bezmoci.
Rychle a hluboce se zamilují
Buď všechno, nebo nic. A když všechno, intenzita emocí je tak vysoká, že máme často problém ji zpracovat. Je to náročná emocionální vlna když si s někým začneme, vlastně je to stres. Eustres. To je sice pozitivní stres, ale pořád je to to stres a co to znamená, to moc dobře víte.
Kamarád se mě jednou ptal: „co může být horšího, než se zamilovat?“ a já věděla, že myslí tu obrovskou námahu soustředit se na běžné činnosti, když mu v hlavě na pozadí pořád běží analýza nebo ty pocity sevřeného hrdla, když se před ním ukáže jeho nová přítelkyně.
Mají velkou představivost
„Jsi fakt blázen, jak to asi chceš udělat?“ Jak? Vysvětlím, protože už to vidím dlouho dopředu. Spoustu situací a jejich řešení jsme schopni navnímat jen tak mimochodem z okolí, když například jedeme tramvají nebo při jednání s ostatními lidmi.
A k tomu dostali hypersenzitivní lidé jako dárek schopnost představit si věci a situace, které v životě neviděli nebo se na ně předem připravit u jiné příležitosti.
Mají silnou intuici
Je pro nás těžké hledat argumenty pro svá rozhodnutí, protože zkrátka některé věci víme. Nemusíme si nic propočítávat a měřit, abychom se rozhodli.
Jenže ta intuice je vlastnost, o kterou musíme pečovat a hýčkat si jí. Máme oproti ostatním lidem obrovskou výhodu, že víme spoustu informací během chviličky, ale ty často ty informace neumíme správně interpretovat.
Když nám někdo lže, tak to nemá napsané na čele, ale začneme se u toho například potit nebo nás rozbolí hlava. Když si ale uvědomíme, že se něco podobného opravdu děje velmi často bez vysvětlitelné příčiny, dokážeme už pak všechny ty signály vnímat jako součást nějakého informačního procesu, který můžeme rozklíčovat.
Často se stává, že lidé, kteří svou citlivost popírají, s ní zadupávají do země i svou intuici a není se pak čemu divit, že jsou ve stavu „mrtvej homolka“. Práci pod tlakem nestíhají, protože jsou citlivější, ale veškeré své zbraně taky nedokážou použít, protože z nich sami vyházeli všechny náboje.
Intuici si tedy prosím hýčkejte, ta se v životě fakt hodí.
Rozhodování vysoce citlivých může trvat
Často mi citliví lidé říkají, že jsou nerozhodní. A já na nich vidím, že to není pravda, ale jenom potřebují čas. Na to, abychom se rozhodli, potřebujeme vyhodnotit spoustu informací a občas se stává, že jich ještě nemáme dostatek. Nebojte se tedy říct „nemám dost informací, počkejte“ a uvidíte, že se vám uleví. Rozvážete si ruce a jednou se rozhodnete. A to tak, že budete vědět, že je to správně a můžete si za tím stát. Vy se rozhodovat umíte!
Jsou citliví na účinky kofeinu
Nejenom na kofein, ale na všechno co se týká naší fyzické schránky. Návykové látky u nás vyvolávají velmi silné reakce, jen na tu kávu si už spousta lidí zvykla tak, že je schopná ji pít po litrech. Dávejte si proto prosím pozor na experimenty s drogami, mohlo by se to rychle vymknout z rukou.
Jsou silně spojení s přírodou
Potřebujeme velmi často do lesa. Do pořádného lesa, kde je čistá energie. A městský park není les, tam si chodí pro energii každý, je tam obrovský zásah lidí a pro opravdové citlivce tam obvykle není typ síly, kterou potřebují.
Zkuste si najít svou oblíbenou mýtinku, potůček nebo vyhlídku na kopci, kde pravidelně naberete sílu a dokážete si pak obrázek toho místa vybavit i v náročnějších situacích.
Obdobně silně vnímají i umění a hudbu
Kapesník na koncertě je povinnou výbavou. Pro hypersenzitivní lidi je typické, že se rozpláčou dojetím a to může nastat klidně ještě před zahájením koncertu díky výjimečné atmosféře.
O vysoce citlivých lidech se v různých knihách píše o jejich uměleckém talentu. Není to sice zárukou toho, že byste hned zítra mohli podat výpověď v práci a jít si koupit malířské plátno, ale rozhodně je důležité mít na paměti, že umělecké schopnosti se u většiny lidí objevují v různých kombinacích.
Pokud jste vždycky snili o tom, že budete malovat, ale učitelka ve škole vám řekla, že to jabko z domácího úkolu je tak na trojku, tak vězte, že nikdy není pozdě začít a třeba je teď ten správný čas k oprášení skrytého potenciálu.
Jste hypersenzitivní i vy?
Pokud si nejste jistí, zda patříte mezi 20 % hypersenzitivních lidí, 
Stáhněte si ZDARMA TEST!
Najdete v něm pečlivě vybranou sadu otázek a protože je obsáhlejší než většina základních testů, zabalila jsem jej rovnou do eBooku.
Našli jste v tom sami sebe, své blízké nebo děti? Pokud jste viděli někoho, jak pláče dojetím z úžasného větru, nemusí to být blázen. Může to být přítel, který se od vás jen tak neodvrátí a podpoří vás v situacích, kdy ostatní odcházejí.
Stáhněte si e-book zdarma s rozsáhlým testem nebo přepošlete odkaz přátelům.
Více informací o životě s darem vysoké citlivosti můžete přijít načerpat na některý z mých seminářů a pokud se o vlastní citlivosti chcete bavit jen ve dvou, zkuste moji terapii přírodou.
Svůj citlivý život, postřehy a tipy najdete na Facebookové stránce S citem ven, v uzavřené FB skupině, na kterou stránka odkazuje nebo na instagramu @jsem_citlivka
Pokud tušíte, že vaše vnímavost je vyšší než obvyklá, můžete se propojit s podobně laděnými lidmi ve Facebookové skupině a taky čerpat inspiraci v dalších článcích na mých sítích – předvším na Instagramu a Facebooku.
A pokud nechcete trávit čas na Facebooku, ale rádi byste dostávali upozornění na nový článek, stačí zadat e-mail do políčka vedle textu.
eBook zdarma / TEST
Máte to, co 80% lidem chybí? Patříte mezi menšinu vysoce citlivých? Otestujte se. Vytvořila jsem pro vás rozšířený test ZDARMA.
E-BOOK ZDARMA
